Na soutěžním výletu potvrdíte návštěvu  →  Získáte soutěžní body  →  Za body si vybíráte odměnu

Doubravice nad Svitavou – Doubravický hrad (zřícenina)

Turistické cíle Památky a muzea Zřícenina

rekonstrukce podoby hradu podle J. Štětiny
rekonstrukce podoby hradu podle J. Štětiny  • Foto: markyz63

Jihomoravský městys Doubravice nad Svitavou najdeme v blanenském okrese, nedaleko města Boskovice. Žije zde necelých patnáct stovek obyvatel a obec je poprvé písemně zmiňována v roce 1255 (vznikla však na významné obchodní stezce zřejmě již ve století 12.). Historicky nejstarší a nejvýznamnější památkou je – nebo spíše byl – románský Doubravický hrad, ke kterému si ovšem musíte ze severovýchodní části obce dojít po svých a po červené TZ. Jednotlivé písemné prameny uvádí vzdálenost zříceniny od obce v rozmezí 500 metrů až 3 kilometry. Vezte, že pravda se nachází asi někde uprostřed těchto hodnot. Pro „sběratele návštěv“ zřícenin hradů jsou Doubravice nezbytnou povinností; pro ty, kteří chtějí vidět pouze zříceniny typu Rábí nebo Hukvaldy, naprosto zbytečnou námahou.

 •  Foto: markyz63

Ono nám totiž z tohoto hradu, založeného pravděpodobně ve II. polovině 13. století, moc nezbylo. Nejvýraznějším pozůstatkem Doubravického hradu je 1,5 m silné zdivo branské věže. Když však budeme chtít působit jako reklamní agentura, slíbíme alespoň torzo dolní brány, zlomky základových zdí a nějaké ty příkopy a valy. Lhát určitě nebudeme, ale použití označení terénní nerovnost se stopovými prvky opevnění by bylo asi přesnější. Vždyť hrad, který založili páni z Doubravic – a později ho vlastnili i známější rody z Boskovic a ze Sovince – je uváděn jako pustý již od roku 1528 nebo 1529. Nepatrné zbytky volně přístupného a náletovými dřevinami takřka zcela zarostlého hradu Doubravice se dochovaly na ostrohu nad levým břehem potoka Nešůrky. Svého času zde mohlo být podstatně příjemněji, protože prostory hradu byly udržovány a mýceny, takže podle některých starších snímků vypadal hrad málem zachovale (pár jsem si jich pro vytvoření iluze vypůjčil). Dnes se už jedná o místo zarostlé takovým způsobem, že nemáte čas se ani pořádně rozhlédnout, protože jen zoufale hlídáte terén pod nohama. Problémy už tady mívá i čtyřnohý doprovod, zvláště je-li menšího vzrůstu. A vůbec … je to škoda.

Hrad měl jednodílnou dispozici ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku. V západní části se nachází zřícenina vstupní věže, v části jižní nepatrné torzo bergfritové věže. V severovýchodní části nalezne bdělý pozorovatel i stopy hradního paláce. Celý areál byl však původně pravděpodobně dvojdílný. Na jihu se totiž rozkládalo lichoběžníkové předhradí, vymezené po obvodu příkopy a na jižní straně i valem.

když bývalo méně zarostlo
když bývalo méně zarostlo  •  Foto: markyz63

Zajímavostí tohoto místa je jistě i fakt, že na hradě, opuštěném již v I. třetině 16. století, bydlel údajně ještě v roce 1680 dráb. Nezanedbatelným faktem je i to, že jedním z majitelů hradu byl jistý Protiva z Doubravice, který držel panství v letech 1293–1308 a postupně dosáhl významného postavení, moravského zemského číšníka. A na změnách majitelů hradu se zřejmě podílel osobně i sám král Jan Lucemburský. Hrad ještě přežil loupeživé rytíře i husitské války, ale je možné, že chátral již od poloviny 15. století, kdy bylo sídlo pánů přemístěno do tvrze v Doubravicích. Je možné, že se na zániku hradu podepsaly i česko-uherské války, které probíhaly v polovině 15. století, ale největší podíl na jeho konci byla pravděpodobně malá rozloha panství, která neumožnila nákladnou údržbu hradu.

Závěrem bych rád volně odcitoval pár myšlenek z publikace „Historie městečka Doubravice do roku 1914“ od Martina Šimši, která vyšla v roce 1993.

dnešní podoba
dnešní podoba  •  Foto: markyz63

Zřícenina Doubravického hradu se nachází nad údolím potoka Nešůrky, asi 1,5 km od obce. Hrad byl vybudován na velmi příkrém výběžku mírně klesající planiny do hlubokého údolí potoka (základní převýšení je asi 30 metrů). Hrad je od předpolí na jihu oddělen příkopem, který je 10 až 15 m široký a 4 až 5 m hluboký. Za příkopem je val (v koruně až 5 m široký), na západě se rozšiřuje v plošinu, na níž byl dřevěný most. Z plošiny vedl přes 20 - 25 m široký a dodnes 6 m hluboký příkop druhý most, spojující hrad s valem. Na východě a severovýchodě byl příkop uzavřen valy. Val s palisádou měl dostatečnou šířku pro pohyb obránců. Vstupní brána se nacházela ve věži, jejíž zbytky jsou to jediné, co ze zděné architektury zbylo. Věž měla rozměry 6 x 7 m, zdi silné 1,5 m, ve výši prahu brány byl sešikmený pískovcový sokl. Brána byla oddělena od hradu parkánem, který fortifikačně navazoval na val s palisádou. Parkán obepínal hrad na jihozápadě, na jihu a západě a jeho pozůstatky jsou patrné dodnes.

Vnitřní hrad měl tvar nepravidelného pětiúhelníku. Na jihu byla věž, po které zůstal výrazný kužel. Obvod hradeb je zvýrazněn hrázkami, u věže je průběh valu přerušen a můžeme zde předpokládat bránu. Vlastní nádvoří bylo málo členité a nějakou zástavbu lze předpokládat jen na severozápadě. Mnohem výraznější byl palác na severovýchodě, který měl rozměry asi 28 x 8 m a zdá se, že se k severu zužoval. Typologicky patří tento hrad do produkce hradního stavitelství z 2. poloviny 13. století; tento typ se vyznačuje velkou válcovou věží, zvanou begfrit. Obytné a provozní místnosti jsou přistaveny k obvodové hradbě na bezpečném místě hradu. Parkán, který je připojen k hradu, je podstatně mladší.

 •  Foto: markyz63

V dnešní době se z hradního komplexu zachovaly pouze základy věže parkánu, které byly na počátku 20. století velmi dobře zachované.Dnes jsou však ve velmi špatném stavu a asi o polovinu menší. Celý hrad byl soustavně rozebírán a kámen byl odvážen na různé stavby - kostel, hamry a ve 30. letech na stavbu domů v ulici 28. října. K přesnějšímu určení doby užívání hradu nám může pomoci nalezená keramika. Ojedinělé nálezy vydutí tuhových hrnců, zdobené žlábkovou šroubovicí, svědčí pouze rámcově pro život ve 2. pololetí 13. století. Část střepů lze datovat do 14. a 15. století. V amatérském výkopu kaplana Slavíka bylo nalezeno množství tzv. loštické keramiky, která ja na hradech velmi hojná. Zlomek kyjovitě zesíleného okraje hrnce souvisí již se závěrečnou fází života v lokalitě ve 2. polovině 15. století.

Nadmořská výška:
420 metrů nad mořem
Autor příspěvku: markyz63
Sdílet s přáteli
Doubravice nad Svitavou – Doubravický hrad (zřícenina) - Služby, informace
Doubravice nad Svitavou – Doubravický hrad (zřícenina) na mapě
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace