Název zámku – tedy Třemešek – připomíná dávno zaniklou obec, která na tomto místě v minulosti stávala. Zámek se dnes nachází v Králci, což je část obce Dolní Studénky, která je – v podstatě – už jedním z předměstí Šumperka. Zámek byl původně renesanční stavbou, která byla kompletně přebudována v polovině 19. století. Klenotem současného zámku dodnes zůstává původní renesanční pískovcový vstupní portál s basreliéfy postav zakladatelů zámku z rodu Bukůvku z Bukůvky a s jejich erby.

Dnešní – celkem nezajímavá – stavba bývala renesančním zámečkem, dokončeným – i podle nápisu na portálu - v roce 1587. Ještě před tímto zámečkem se zde však – se vší pravděpodobností – nacházela gotická tvrz ze 14. století. Budova zámku byla jednopatrová, s vysokou sedlovou střechou a dřevěnou věží. Okolí zámku tvořil Zámecký park, hospodářský dvůr, zámecký pivovar a pět rybníků. Tento zámeček byl - údajně romanticky - přestavěn v letech 1857 až 1863. Vznikla tak dvoupatrová stavba s obdélným půdorysem, menším třípatrovým středovým rizalitem v průčelí a dvouramenným přístupem na arkádách. Budova, s nízkou valbovou střechou s malou věžičkou a hlavním vstupem s prosklenou verandou, má hlavni průčelí směřované k silnici. Za ní se rozkládá bývalý - poměrně rozlehlý - Zámecký park, původně část obory z II. poloviny 19. století.

Mezi významné majitele zámku můžeme určitě zařadit rod Žerotínů (v letech 1653 až 1771). V souvislosti s tímto významným rodem lze zmínit i jednu zajímavost. Poslední žerotínský majitel Josef Karel se zabýval hvězdářskými studiemi z věže třemešského zámku tak intenzivně, že si zde pro svou vášeň nechal vybudovat malou observatoř s hvězdářským dalekohledem s achromatickou soustavou čoček, jehož autorem byl slavný anglický optik Ramsden.

Žerotínové prodali zámeček roku 1771 Stillfriedům a od nich jej v roce 1812 kupuje šumperský - do šlechtického stavu povýšený – obchodníki Franz Tersch, jehož syn zahájil roku 1857 přestavbu zámku do současné – tedy pzdně empírové - podoby. Přestavbu však dokončil až další majitel Třemešku, brněnský advokát Eduard Ulrich, který zámek odkoupil v roce 1861. Dr. Ulrich zde postupně zřídil oboru pro srnčí a dančí zvěř a osázel okolí cizokrajnými dřevinami i ovocnými stromy. V roce 1871 dokončil i stavbu nového pivovaru, jehož „neogotické“ ruiny najdeme nedaleko odsud (směrem na Nový Malín).

Jedním z mnoha následujících majitelů zámku se stal i úspěšný podnikatel Jan Baťa. Svou továrnu zde však již – bohužel – z důvodu nacistické okupace zřídit nestihl. Dnes slouží zámek jako ubytovna (před tím byl desítky let internátem učňovské mládeže) a je tedy s podivem, že jedinečný vstupní portál s postavami Jana Bukůvky a jeho ženy Estery Syrakovské z Pierkova, dodnes symbolicky střeží zadní vstup do zámku. O tomto skvostu renesančního kamenictví jsem psal v samostatném příspěvku (viz.: https://www.turistika.cz/mista/tremesek-renesancni-zamecky-portal). V zámeckém interiéru se dochovala také vstupní síň s přízemními pokoji; místnosti jsou zaklenuty křížovými a valenými klenbami.