Část lučních porostů na severním svahu Rýchor byla v roce 1960 vyhlášena botanickou rezervací nazvanou Rýchorská květnice. Svahová slatina v nadmořské výšce 940 až 1.000 metrů vyhovuje charakteristickým slatinným rostlinám, jako jsou kozlík dvoudomý, ostřice Dovallova, prosová a žlutá, rovněž tolie bahenní, suchopýr širolistý nebo violka bahenní. Na lukách se vyskytuje dále sasanka narcisokvětá, náholník jednoúborný a v Krkonoších vzácná oranžově kvetoucí lilie cibulkonosná.

Velká část luk je ohrazená, chová se zde náhorní skot, tzv. highland cattle. Jedná se o exkluzivní masné plemeno původem z keltského dobytka ze severozápadního Skotska. Jeho předností je, že dobře snáší drsné horské podmínky. Vždyť průměrná roční teplota na Rýchorách je 5,8 stupňů Celsia při průměrných ročních srážkách 868 mm. Náhorní skot se využívá i pro ekologickou údržbu KRAJINY.

Aby se však některé druhy rostlin uchovaly, jsou vybrané plochy ohrazeny, skot se k nim nedostane. Nedostane se k nim ani člověk. Asi by málokoho napadlo přelézat ohradu a ignorovat upozornění, že je v ní býk.

Listopad, kdy jsme místo navštívili, není vhodný měsíc na obdivování horské květeny. Ani náhorní skot se v ohradě nepopásal. Alespoň pro představu, jak tito býložravci vypadají, přikládám několik fotografií, které jsem pořídil již před lety, v květnu roku 2003.

Rýchorská květnice není vzácná pouze botanicky. Je odtud i pěkný panoramatický výhled na hraniční hřeben východních Krkonoš. Nutno říct, že lepší než z vyhlídkové terasy na Kutné na hřebenu Rýchor. Na přiložených fotografiích rozpoznáte, ve směru od severozápadu po sever, Luční horu, Studniční horu, Růžovou horu, Sněžku, Svorovou horu, Střechu, Lysečinskou horu a z luk se zvedající Mravenečník.