Širší turistické veřejnosti není známo, že skály na Skalném patří k těm nejhezčím ukázkám "neživé" přírody, které lze v Hostýnských vrších spatřit. Poměrně rozsáhlá, ale přerušovaná soustava skal dosahuje celkově délky jednoho kilometru a dělí se na skály Horní, Prostřední a Dolní. Mezi prvními z nich prochází významná turistická hřebenovka z Tesáku na Hostýn, ale ne každý turista se od tur,rozcestí nad Rusavou vydá po chodníčku po louce vzhůru k nejvyššímu bodu Skalného (709 m) do soustavy nejvyšších skal anebo odbočil po pěšině k nedalekým Prostředním skaliskům. Všechny tyto útvary totiž nejsou po většinu roku přes bujný příkrov vegetace vidět, a tak se mnozí "průzkumu" terénu raději vzdají. Což je škoda, neboť na Skalném byly všechny ty pískovcové a slepencové skalní útvary, spadající do rusavských vrstev zlínského souvrství, původně mrazovými sruby, ale vlivem vnějších povrchových činitelů se změnily na výrazné izolované skalní věže - tory. (My si o všech těch skalách Skalného povíme víc někdy příště, dnes se podíváme na jeden z nejpůsobivějších útvarů - na Žábu, nacházející se v tom nejvyšším patře skal nad turistickou magistrálou). Při pohledu na toto skalisko se člověk neubrání dojmu, že se skutečně dívá na podobu obrovského obojživelníka. V horní části umožnil velký převis o hloubce 4 metrů ztvárnit téměř dokonalou podobu hlavy žáby - dokonce i s okem. Převislá stěna dosahuje výše asi devíti metrů, ale celkově je obojživelník od svého úpatí vyšší, neboť jeho tělo, vypreparované šikmými vrstvami klesá dolů prudkým svahem. Některá díla neživé přírody lze právem označit jako krásná... a skalisko Žába je jistě jedním z nich!