Přesto, že mnohé informační prameny uvádějí jako místo, kde se pozůstatky gotického augustiniánského kláštera nalézají, obec Krasíkov, ve skutečnosti je najdete v sousedním Třebařově.  Tato obec s téměř tisícovkou obyvatel se nachází ve svitavském okrese, mezi městy Zábřeh a Moravská Třebová (pokud bychom ovšem klášter přiznali Krasíkovu, nacházel by se již v okrese ústeckoorlickém).

Původně slovanská osada na Moravské Sázavě - a později obec Triebendorf – je poprvé písemně zmiňována v roce 1267, když zde Boreš z Rýzmburka založil klášter. Zdejší kraj mu věnoval roku 1250 český král Václav I. a klášter měl svému zakladateli zřejmě později posloužit i jako místo posledního odpočinku. Klášterní privilegia ještě potvrdil v roce 1364 český král Karel IV. a později i jeho syn Václav IV.

Nejstarší dějiny Třebařova, ale i okolních obcí Krasíkov a Koruna, jsou tedy spojeny  s augustiniánským klášterem Koruna sv. Marie (Corona sanctae Mariae). Jedná se o nejstarší fundací řádu augustiniánů eremitů na Moravě, o jediný moravský konvent tohoto řádu, založený již ve 13. století. Klášter, z počátku obývaný asi deseti mnichy,  se postupem času stal vyhledávaným poutním místem, ale jeho proslulost  netrvala dlouho. Řeholníci byli nuceni klášter s malým konventem za dobu jeho existence několikrát opustit. Poprvé v době husitských válek, kdy byl klášter zpustošen a kdy  odešli do augustiniánského kláštera v Jevíčku. Později se uchýlili do brněnského kláštera sv. Tomáše a někdy v letech 1550-1552, zřejmě i z důvodu luteránské reformace, klášter opustili definitivně.

Do dnešních dnů se z něj dochovaly jen monumentální zbytky obvodových zdí  původně raně gotického jednolodního kostela, který po roce 1484 prošel pozdně gotickou přestavbou, s fragmenty kružbového ostění oken a dřevěná "balkónová" zvonice. Samotné zbytky stavby jsou zajímavou ukázkou gotické architektury. Na třech obvodových zdech ve tvaru písmene „U“ se nachází několik gotických oken s kružbovým ostěním. Na západní štítové zdi (průčelí) se nachází také dřevěná přístavba bývalé zvonice, která přiléhá ke kostelu. Z vnitřní stany štítové zdi se pak nachází další okno s fragmenty kružbového ostění s rozetou a se zazděným portálem vchodových dveří, za nimiž je přístavba dřevěné zvonice.

Zřícenině kláštera, dobře viditelné od železniční trati mezi Zábřehem a Českou Třebovou, se říká – ne neprávem - také „Stodola“. Pokud jedeme vlakem od Prahy, stává se pro nás majákem, signalizujícím, že se blíží českomoravská hranice a my budeme za chvíli vystupovat. Památka je dobře dostupná, z vlakové zastávky v Krasíkově je vzdálena na onen pověstný hod kamenem (tedy pokud dohodíte nějakých 250 metrů), do obce je i autobusové spojení. Celý areál je volně přístupný a základní informace o klášteru si návštěvník může přečíst na informační tabuli.