Zwinger

Turistické cíle Památky a muzea Muzeum

Obrazárna od severu
Obrazárna od severu  • Foto: Bobkart

Původně název zwinger označuje termín související s pevnostním stavitelstvím barokní doby, v odborné terminologii označoval prostor, vymezený ostrým úhlem mezi dvěma valy. Začátkem 18. století Saský Kurfiřt a polský král August II. Silný nechal na části opevnění Drážďan oranžerii. Postupně k ní přibyl okolní terasy, nejdříve u části přiléhající k tehdejším hradbám. Areál Zwingru vznikal původně značně chaoticky, původně ani nebyl stanovan záměr, jakou velikost by vlastně měl dosahovat. Zřejmě v r. 1709 královský architekt Pöppelmann navrhl, aby se místo teras vystavěly obloukové galerie. Po studijní cestě po Evropě, (zamířil i do Prahy, ostatně je blízko) Pöppelmann navrhl k terasám přistavět dvoupatrové pavilony, ve kterých se mohly konat dvorské slavnosti. Výškový rozdíl mezi hradebním náspem a zahradou bylo využito k výstavbě vodních hrátek. R. 1712 byly dokončeny galerie i nárožní pavilony, po té začala stavba podélných galerií s hlavní Korunní bránou. Hradební pavilon byl vybudován v l. 1716-18. Stavba musela být urychlena z důvodu svatby korunního prince. Kvůli zvýšení reprezentativnosti areálu bylo rozhodnuto vybudovat vlastně stejné stavby jako u hradeb i naproti v zrcadlové podobě. Právě kvůli svatbě byly však provizorní ze dřeva. Díky chaotičnosti a častému měnění plánů se stavba prodražila oproti původnímu záměru 3x (což z dnešního Pohledu tedy nevypadá nijak výjimečně).

Po svatbě ale areál zůstal prázdný. Další výstavba započala až r. 1722. Severní strana byla zakončena dřevěnou stěnou. Další práce přestaly r. 1728. A někdy tehdy se zrodila myšlenka v Zwingru umístit část královských sbírek. Oranžerie byla zrušena a do prostor se začaly stěhovat přírodovědecké a grafické sbírky.

První, vlastně hlavním architektem Zwingeru je tedy Matthäus Daniel Pöppelmann, který v době začátku stavby měl již 47let. Další významnou postavou stavby byl Balthasar Permoser (nar. 1651) dodavatel velké části sochařské výzdoby (samozřejmě prostřednictvím své dílny).

V r. 1834 do Drážďan dorazil architekt Gottfried Semper, ten se pustil do projektování staveb, které měly z Drážďan vytvořit reprezentační královskou rezidenci. Do toho i zapadala snaha o vybudování velké veřejné galerie. Ta měla nahradit severní dřevěnou stěnu Zwingru. S tou se započalo r. 1849, ovšem v té době propukla v Drážďanech revoluce. Po zásahu dělostřelby vyhořela stará budova opery i část areálu Zwingru i s rozestavěnou obrazárnou, Semper emigroval do Londýna a obrazárnu dostavěl dvorní stavitel Krüger. Další části areálu pak byly opraveny do r. 1857.

13.2.1945 se na Drážďany snesl nálet, při kterém střed Drážďan téměř přestal existovat. Sbírky však naštěstí byl většinou uschovány. Rekonstrukce trvala 19 let, byl tedy dokončeny r. 1964 a stály 20.000.000.000 marek – ovšem východoněmeckých.

Dnes je areál Zwingeru jednou z významných evropských galerií, navíc o to sympatičtějších, že je nedaleko pro návštěvníky i z Čech (z Moravy o fous dále), je i dopravně dobře přístupný. Soupis uměleckých děl pak stojí za střední román, jen namátkou pár jmen: Dürer, Holbein, Vermeer, van Dyck, Rubens, Botticelli, Giorgione, Tizian, Veronese, Cranach, El Greco, Velazquez, Rafael, atd., atd. Sbírky porcelánu, které se v Drážďanech nacházejí jsou údajně největší na světě a část najdeme právě ve Zwingru.

Zwinger není sice obrovský jako třeba Louvre nebo Královské muzeum v Londýně, ovšem minimálně den se zde dá strávit.

Pozn. v galerii se sice nesmí fotit, ale ...

Nadmořská výška:
115 metrů nad mořem
Počet soutěžních bodů: 5
Partner výletu
Autor příspěvku: Bobkart
Sdílet s přáteli